Hlavně s novomanželkou, která se před svatební nocí radí se svou rodinou zda spát, či nespát.  Samozřejmě se novomanželem. Parádní přirovnání ministra zahraničí ohledně vzniklých politických situací v Dolní  sněmovně. Dá se použít nejen ve věci referenda k euru, ale i k projednávaným věcem všeobecně. Prostě vše zařízeno a objekt slasti novomanželské se z ničeho nic zdráhá. Musí se ještě poradit, jak by do prvního "styku" svazku manželského nevstoupil - coby nesvéprávná osoba. Pro jistotu odvrácení možných následků ze stykové slasti.

Velmi zajímavé knížecí přirovnání. V mnoha případech pohled na pracující sněmovnu hodně připomíná čekárnu vlakového nádraží v nočních hodinách. Že by došlo k masovým nesplněným svatebním nocím a poslanci si tyto slasti užívali ve sněmovně? Poněkud zvláštní.

Jenže souběžně s humorem knížepána jde humor pana Jaroslava Kubery v Horní sněmovně parlamentu. Humor, jež by se dal nazvat kočkopsoviny. Doslovně.

Pan senátor navrhuje zrušení poplatků za psy, protože fakticky neplní žádný účel. A má pravdu. Pravda spočívá v účelovosti použití vybraných poplatků. Ano, pokud by bylo důvodem, že se z poplatků platí úklid po psech, pak by pejskaři nemohli být pokutováni, poněvadž mají úklid předplacený. Pokutová (ne)novinka.

Jedni se ožení s očekáváním spánku s – dle všeho dodatečně zjištěným nesvéprávným partnerem, druzí brojí proti nesmyslu účelovosti poplatku ze psů. Obojí má jedno společné. Díru. Jednu fyzickou, druhou finanční.

Jenže kromě výše zmíněných dvou to má ještě díru jednu. Duševní úroveň. Hlavně a zcela ojedinělou u reagujících na Kuberovy kočkopsoviny.

Zatímco pejskař, poslanec pan Vítězslav Jandák hovoří o stranických výjimkách a jejich přínosech - kdy dokonce tvrdí „bravo Kubera“, stranická kolegyně pana Kubery – starostka  Obrnice na Mostecku, paní Dagmar Miklošová - to tak trošku pohnojila. Její vyjádření je výmluvné.

„Poplatek je velmi významný regulační nástroj. Když ho zrušíme, teoreticky si pak může pořídit každý tolik psů, kolik chce“. Tak to je bomba. Jakoby to v současné době nebylo možné! Snad opomněla dodat, že neplacení by vedlo k nekontrolovatelnému nárůstu počtu psů. A podoba s vyjádřeními pana knížepána? Díra – nedíra, pouze lidská hloupost.

Jako s tím spaním s novomanželkou, radící se před spánkem se svojí rodinou. Jenže tady již nejde o svéprávnost po uzavřeném sňatku, ale o hloupost, která je průvodním jevem manželství. Politického. Manželství udolaného únavou - v daném případě  z politických hloupostí - jež se vymykají sebekontrole unavených.

A tak se asi chrápe všude, bez rozdílu důvodů a hloupost kvete. Ve všech politických stranách, od shora až dolů a jistota sdělení a konání je směšná. Tak, jako knížecích novomanželek a Kuberových kočkopsů.